|
| |
|
|
Romantic idealism in George Sand's ''country'' novels
SOCHORKOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá dílem George Sandové, významné francouzské spisovatelky 19. století. Cílem práce je proniknout do venkovských románů této autorky a stanovit, jakou roli mají v těchto románech idealizované prvky. Práce obsahuje teoretickou a analytickou část. Teoretická část podává stručný přehled o historickém a literárním kontextu romantického hnutí ve Francii a následně připomíná biografii a literární tvorbu George Sandové. Analytická část obsahuje jednotlivé rozbory sandovských venkovských románů (Ďáblův močál, Nalezenec, Malá Fadetka a Mistři dudáci) s důrazem na nalezení idealizovaných prvků. Analýza je zaměřena na charakteristiku hlavních postav a venkovského prostředí, protože právě v tomto prostředí se George Sandová snažila vykreslit podobu ideálního člověka. Následuje shrnutí všech čtyř rozborů, které se věnuje vzájemnému propojení témat v jejích venkovských románech.
|
|
| |
|
| |
|
|
Dialog Rádl versus Hejdánek
Doležal, Kryštof ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Problém národa a nacionalismus je předmětem úvah v českém politickém myšlení od konce devatenáctého století; širší problém definice národa a jeho smyslu pak konstituuje více než staletou polemiku o tzv. "českou otázku". Tato bakalářská práce se zabývá jednou z pozoruhodných kapitol této diskuze, konkrétně dílem dvou protestantských myslitelů: Emanuela Rádla a Ladislava Hejdánka. Odpovídá přitom na otázku, do jaké míry jsou Rádlovy a Hejdánkovy koncepty vztahující se k filosofii dějin, národu a nacionalismu jako politické pojmy par excellence společné a v čem se liší; v čem na základě dobové podmíněnosti Hejdánek s Rádlem polemizuje a v čem a proč naopak jeho teze přejímá. Práce tak analyzuje rehabilitaci jisté idealisticko-teologické tradice, jejíž kořeny (s jistou nadsázkou) sahají až k starozákonním textům. Práce dochází k závěru, že oba autoři potencují politiku, tedy i národ, Božskou autoritou. Pojem národa je proto pro oba autory morální kategorií, a jejich analýzy jsou tak prosyceny apelem, který vyzývá k podřízení politiky morálce.
|
|
| |
|
|
Absolutní Já a pojem vědění ve filosofii J. G. Fichta
Kollert, Lukáš ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Landa, Ivan (oponent)
Práce nejdříve předkládá bazální náčrt skladby předmětného vědomí a snaží se ukázat, že musí být fundováno ve "vědomí" jiného typu, které strukturu charakteristickou pro vědomí předmětu (ne-identita subjektu a objektu) nemá. Jako tento podklad prezentuje pre-reflexivní sebevztah, bezprostřední "vědomí" sebe sama, jež sebeuchopení v reflexi teprve umožňuje. V dalším kroku je předložen jeden z důvodů pro spojení tohoto sebevztahu se sebekladoucím absolutním Já, pro něž má být právě absence diference mezi subjektem a objektem význačná. Čtvrtá kapitola se obrací k tázání se po možnostech vysvětlení předmětného vědomí a přítomnosti rozmanitosti v Já právě z pozice neomezeného a se sebou identického absolutního Já. Na této cestě jsou rozlišeny různé Fichtem odmítnuté formy realismů a idealismů a je tak připravena půda pro přiblížení se Fichtovu vlastnímu stanovisku, tj. "real-idealismu", resp. "ideal-realismu". V neposlední řadě se text zevrubně zaobírá konceptem nárazu (Anstoß), který chápe jako jeden z klíčových pojmů raného vědosloví. Klíčová slova: Fichte, vědosloví, sebevědomí, předmětné vědomí, absolutní Já, náraz, idealismus, realismus, počitek, reflexe
|
|
|
Ideologické základy americké zahraniční politiky: liberalismus Johna Locka
Kárník, Jan ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá vlivem Lockovy politické teorie na americkou zahraniční politiku. Jejím cílem je jednak ukázat Lockovu teorii v koloniálním kontextu jejího vzniku jako zdroj amerického excepcionalismu a dále vysledovat principy jeho teorie ve "válce proti teroru" a tzv. "Bushově doktríně". Pozornost je věnována dvěma dichotomiím, které jsou pro studium americké zahraniční politiky obvyklé - dichotomii realismus-idealismus a izolacionismus- expanzionismus. Pro jejich lepší uchopení je část práce věnována historii rané americké republiky se zvláštním zaměřením na tzv. Monroeovu doktrínu. Práce uzavírá zjištěním, že americké zahraniční politice je vlastní spíše expanzionistická a unilateralistická tradice a že ji nelze přesně vymezit dichotomií realismus-idealismus. Lockova politická teorie je identifikována jako jeden z kořenů amerického excepcionalismu a idealismu a principy jeho teorie jsou nalezeny ve válce proti teroru i v Bushově doktríně. Závěr práce poukazuje na nutnost brát v úvahu eurocentrismus Lockovy politické teorie a ideologickou podstatu amerického excepcionalismu při studiu americké zahraniční politiky.
|
|
|
Goethova fenomenologie
Bojda, Martin ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent) ; Sobotka, Milan (oponent)
Goethova fenomenologie - abstrakt Snahou této práce byl výklad filosofických základů a horizontů tvorby Johanna Wolfganga Goetha, a to s důrazem na jeho koncept jevu a jevení, v němž je představován jako významný přispěvatel promýšlení kategorie zprostředkování v německém pozdně osvícenském a idealistickém diskursu. V práci bylo ukázáno, jak se v Goethových (vč. poetických) dílech projevují teoreticky založená či usoustavnitelná hlediska, o jejichž proměnách v rámci Goethovy tvorby, genealogii, recepci a vůbec další aplikovatelnosti se autor snaží podat výklad. Ten se tak věnuje i promýšlení vlastních s Goethovým působením spjatých filosofémat: zasazuje Goetha do kontextu německého a evropského myšlení epochy osvícenství, jejích racionalistických východisek a přehodnocování v myšlenkových konceptech devatenáctého století. Práce ukazuje šíři a složitost duchovních zdrojů Goethovy tvorby a jejich tvořivého osvojování v rámci ní stejně jako dalekosáhlost Goethova vlivu v německé filosofii už jeho doby (Hegel, Schelling, Schopenhauer ad.). Snaží se překonat stereotypy či nedostatky, jež shledává v leckterých dosavadních interpretačních výstupech, vyrovnávajíc se na prvním místě s filosofickou literaturou o Goethovi. V systematických i historických souvislostech znázorňuje Goethovo vyrovnávání s impulzy...
|
|
|
The legacy of Versailles and the reflection of the peace conference in the 20th century
Halásová, Michaela ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Predložená diplomová práca sa zaoberá problematikou odkazu a reflexie mierovej konferencie v 20. storočí, skrz teórie realizmu a idealizmu. V rámci teoretickej časti sú predstavené kľúčové teórie realizmu a idealizmu, z pohľadu viacerých autorov, ako aj prvá veľká debata v rámci sektoru medzinárodných vzťahov. Bližšie je v práci popísané rozloženie síl na mierovej konferencii v Paríži, predstavené sú všetky zmluvy tvoriace Versaillský mierový systém, pozornosť smerovala aj k procesu vzniku Spoločnosti národov. Hlavná časť práce obsahuje analýzu situácie počas medzivojnového obdobia, s akcentom na udržateľnosť idealistického mierového konceptu, ten sa kontrastoval s realistickými aktivitami jednotlivých štátov. Na základe tohto je hlavným cieľom práce odpovedať na otázky, čo spôsobilo zlyhanie systému kolektívnej bezpečnosti, zánik Spoločnosti národov, ako aj možný presah mierových zmlúv do súčasnosti. Kľúčové slová Mierová konferencia, idealizmus, realizmus, medzivojnové obdobie, Versaillský mierový systém, Spoločnosť národov Názov práce Odkaz Versailles a reflexia mierovej konferencie v 20. storočí
|
host ::
RSS.